Vážení čtenáři,

prosincové číslo „Rezidenční péče“ přináší, podle mého názoru, velmi zajímavou anketu. Její hlavní otázkou je sice: „co vzkazují poskytovatelé politikům“, ale dotazovaní se mohli vyjádřit k tomu, co je letos potěšilo a naopak naštvalo.
    Z řady odpovědí čiší upřímné a oprávněné sebevědomí. Cituji za všechny: „Materiálově jsme v hodně případech již srovnatelní se západními zeměmi a lidským přístupem jsme na tom mnohem lépe“. Naši klienti jsou spokojení. Myslím, že tomu tak opravdu  je.
    V odpovědích se uvádějí malá i velká potěšení – skutečně dosažené úspěchy. Například výměna oken, která zvýšila kvalitu bydlení, chuť, odvaha a obrovské odhodlání pracovníků, kteří se zapojili do vzniku a následné realizace domova se zvláštním režimem, pozitivní přístup zřizovatelů, například krajů, které zachovaly dotace pro sociální služby neziskového sektoru, entuziasmus a podpora zaměstnanců, kteří se podíleli na zavádění paliativní péče, zavedení nové služby chráněného bydlení a další. A také krásné lidské ocenění odcházející vedoucí.
    Na opačné straně je kritika diletantství v resortní  politice na místo strategického odborného řízení, kritika nekompetentnosti projektu transformace sociálních služeb, právní nestabilita, z hlediska praxe sporná řešení v novelách zákona o sociálních službách, kritika politiky VZP k rezidenčním zařízením. To není čecháčkové hospodské mrmlání, jde o podložené odborné názory, o reálné zkušenosti. Je zřejmé, že tu chybí efektivní komunikační platforma potřebná pro konfrontaci a tvorbu resortní politiky s respektováním skutečných potřeb a názorů praxe.
    V odpovědích nemůže chybět ani kritika nízkého ocenění práce. Jak uvádí jeden z respondentů: „Přes všechna školení, supervize a kurzy je člověk emočně a v přímé péči mnohdy i fyzicky značně opotřebováván“. Jinak řečeno, chceme po svých lidech doslova nasazení těla i duše, ale ocenění jejich práce tomu vůbec neodpovídá.
    A nakonec výzva politikům? Hýčkejte si sociální služby! Také je budete potřebovat. Abyste se pak nedivili důsledkům vašich kroků!
    Blíží se konec roku a s ním období bilancování a předsevzetí. Co máme a co potřebujeme? Sebevědomí odrážející kvalitu naší práce, odhodlání, entuziasmus a obětavost, bez nichž to nejde, dobré mezilidské vztahy, o které musíme pečovat, spravedlivou pozornost společnosti sociálním službám a odvahu ozvat se.

S poděkováním a přáním všeho nejlepšího do nového roku.

Petr Víšek

    Jana Štěpánková: Přeji všem hodně síly a lásky

Janu Štěpánkovou opravdu není třeba představovat, hovoří za ni řada divadelních i filmových rolí, a také populární role v televizních seriálech. Navíc je i skvělá kuchařka a vydala knihu receptů propagujících úpravu cuket, o nichž je přesvědčená, že jsou úžasné plody.

V současné době hrajete v divadleUngelt ve hře Na útěku. Hrajete ženu, která utíká z domova důchodců. Jaká je to role?

Hra „Na útěku“ je o svobodě, nejen faktické, ale i té duševní. A to je to podstatné. Člověk má udělat vše podle svých možností pro to, aby se v životě cítil spokojený a šťastný. Hra má francouzský šarm, humor, i prostor k zamyšlení.

Navštívila jste někdy nějaký domov pro seniory? Jaký je váš názor na tato zařízení?

Domovy pro seniory jsou zařízení velmi potřebná, zejména pro lidi, kteří už nikoho nemají, cítí se opuštění, a tam mají zázemí a péči.

Popřála byste něco do nového roku pracovníkům v sociální péči?

Přeji všem hodně síly a lásky, kterou pak mohou rozdávat druhým.

Informace o představení a programu: www.divadloungelt.cz

Tel.: 224 828 081. V letních měsících se hraje na Letní scéně na Hradčanech, kam je bezbariérový přístup a možnost příjezdu autem-autobusem.