ODBORNOST 913 ČEKAJÍ ZMĚNY

Na přelomu roku vždy probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami o úhradách v odbornosti 913. O výsledcích těchto jednání a o dalších změnách, které se chystají v souvislosti s legislativním ukotvením sociálně zdravotních služeb, jsme diskutovali s pověřeným zástupcem odborné společnosti Gratia futurum 913 Ing. Petrem Boťanským.

Jak letos probíhala jednání se zdravotními pojišťovnami?

Letošní rok byl velmi specifický. Jak jistě víte, ustanovení úhradové vyhlášky, která zdravotní pojišťovny považují za základ pro analogické nastavení úhrad pro odbornost 913, byla Ministerstvem zdravotnictví ČR nastavena tak, že umožňovala nárůst úhrad o cca 16 %. Ostatní odbornosti však měly předpokládaný nárůst pouze ve výši 8 %. Došlo tak ze strany MZ ČR k částečnému dorovnání historicky nízkých úhrad v odbornosti 913. Nicméně reakcí většiny zdravotních pojišťoven bylo odmítnutí jakýchkoliv dalších změn v úhradových dodatcích. Např. VZP tak v úhradovém dodatku vypustila ustanovení o možnosti navýšit maximální úhradu v případě, kdy pobytové zařízení nově oproti referenčnímu roku začne poskytovat ošetřovatelskou péči nepřetržitě. Takové zařízení by totiž nově začalo vykazovat bonifikační výkon 06648, ale nemělo by proti němu žádné výkony v referenčním roce a dostalo by se do větší regulace.

To je ale přece nelogické. Nepřetržitým režimem se přece zvýší kvalita poskytované péče, ale zařízení kvůli tomu přijde o část financí?

Ano, máte pravdu. Takovým zařízením doporučujeme, aby se při žádosti o nasmlouvání výkonu 06648 obrátila na VZP s žádostí o projednání navýšení maximální úhrady z důvodu nasmlouvání nového výkonu. V případě, že zařízení v roce 2022 poskytovalo u některé zaměstnanecké zdravotní pojišťovny ošetřovatelskou péči více než 30 unikátním pojištěncům a v letošním roce předpokládá, že ošetří také více než 30 pojištěnců, doporučujeme, aby tak u této pojišťovny učinilo také. Rozhodně by v takovém případě nemělo „bezhlavě“ podepisovat úhradový dodatek, v němž se s žádným navýšením maximální úhrady nepočítá. Pro podpis úhradového dodatku je dost času, protože zdravotní pojišťovny jej musí zveřejnit nejpozději 31.12.2024.

Děkuji za vysvětlení. Zmínil jste VZP. A co ostatní zdravotní pojišťovny?

K VZP jen doplním, že jednání s ní má na starosti APSS ČR. My jsme, stejně jako v minulých letech, oslovili všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Chtěli jsme navázat na úhradové dodatky z minulých let, kdy se nám u některých z nich dařilo vyjednat regulaci na bázi průměrných bodů přepočtených na bodovou hodnotu dle aktuálního Seznamu zdravotních výkonů a také pokusit se vyjednat vyšší minimální hodnotu bodu. S ohledem na zmíněný nadprůměrný nárůst úhrad do odbornosti 913 v letošním roce, se nám nepovedlo se ZPMV ČR, VoZP, OZP a ZP Škoda dojednat nějaké změny v úhradových dodatcích nad rámec analogických ustanovení úhradové vyhlášky. Jiná situace je u ČPZP a u RBP. ČPZP nám minulý týden potvrdila, že souhlasí s naším návrhem, který počítá s regulací na principu průměrných bodů. Zde se tedy blížíme k dohodě na lepších parametrech pro regulovaná zařízení. S RBP je již úhradový dodatek dojednán a je v něm také zachován princip regulace přes průměrný počet bodů, přičemž minimální hodnota bodu byla dohodnuta na 1,14 Kč. Pro porovnání uvádím, že úhradová vyhláška stanovuje minimální hodnotu na 1,07 Kč. Pro potencionálně regulovaná zařízení tak tyto dvě zdravotní pojišťovny znamenají nejmenší riziko regulace.

V prosincovém čísle jste zmiňoval, že v rámci jednání o úhradových dodatcích otevřete se zdravotními pojišťovnami otázku praktických sester. Jak to dopadlo?

V rámci těchto jednání jsme do textu úhradových dodatků pro jednotlivé zdravotní pojišťovny navrhli zapracovat ustanovení o možnosti vykazovat výkony praktických sester i v případě, že na směně nebude přítomna všeobecná sestra. Jsme si vědomi, že takové ustanovení by spíše patřilo do smlouvy se zdravotní pojišťovnou, ale přesto jsme se o to pokusili. Bohužel toto ustanovení všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny odmítly. Souběžně s tím jsme ale opět podali do Pracovní skupiny pro Seznam zdravotních výkonů návrh na změnu textu bodu 44.2. Obecné části vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů. Jednání Pracovní komise proběhlo ve čtvrtek 14.3.2024, zápis z jednání, v němž je uveden i výsledek hlasování, však zatím nemáme k dispozici. Očekáváme však, že náš návrh bude opět odmítnut, protože Odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR, VZP i Svaz zdravotních pojišťoven ČR s naším návrhem nesouhlasí.

A jak ten nesouhlas odůvodňují?

Argumentují tím, že jsme povinni zajistit komplexní ošetřovatelskou péči. A praktická sestra podle nich nemůže být na směně sama, protože nemůže hodnotit zdravotní stav pacienta/klienta. Dokonce se obávají, že by pobytová zařízení zaměstnávala jen praktické sestry. Bohužel nepomohly ani naše argumenty, že např. přítomnost pouze praktické sestry na noční směně zvyšuje kvalitu poskytované péče pro klienty, protože v případě akutního zhoršení jejich zdravotního stavu může odborně komunikovat se záchrankou, poskytnout odbornou pomoc a případně i odložit nebo zrušit nutnost výjezdu záchranky.

Zmínil jste Pracovní skupinu pro Seznam zdravotních výkonů. Vím, že pravidelně podáváte návrhy na nové výkony a úpravu stávajících výkonů. Bylo tomu tak i letos?

Ano. Byli jsme osloveni MZ ČR, zda bychom připravili návrhy paušálních výkonů. Představa MZ ČR byla taková, že tímto způsobem úhrad dojde ke snížení administrativy, k přesunu úhrad nákladů za poskytování ošetřovatelské péče ze sociální části do systému veřejného zdravotního pojištění a ke snížení třecích ploch mezi pobytovými zařízeními a zdravotními pojišťovnami. Nejsme zastánci paušálů, protože v odbornosti 913 by paušalizace snížila administrativu jen směrem k vykazování na zdravotní pojišťovny, ale indikace ošetřovatelské péče i vedení zdravotnické dokumentace by muselo zůstat stejné. Také by se s velkou pravděpodobností jednalo o nespravedlivé rozdělení stávajícího objemu peněz, které v systému jsou. Byli jsme ale ubezpečeni, že se v rámci zavedení paušálu počítá s navýšením objemu financí pro odbornost 913. O způsobu aplikace paušálů jsme pak vedli dlouhé diskuse, z nichž vzešly návrhy dvou paušálních výkonů. Jeden na aplikace léčiv per os a druhý na úhradu další odborné činnosti sestry. Oba výkony jsme podali k projednání do Pracovní skupiny a nyní čekáme, stejně jako u praktických sester, na výsledek projednání.

Chápu to správně, že by se tedy v průběhu měsíce nevykazovaly výkony v jednotlivých dnech, ale vykázal by se jeden výkon za celý měsíc?

Ano, chápete to správně. Ale jednalo by se opravdu jen o výkon 06613 ve spojení s výkonem 06620 při aplikaci léčiv per os. Ostatní výkony by se nadále vykazovaly stejným způsobem. Z čistě výkonového systému bychom tak přešli na kombinovaný výkonově paušální systém. Obdobně to mají například praktici. Dostávají paušál jako kapitaci a k tomu mohou vykazovat další výkony.

ZMĚNY ZÁKONŮ K SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍMU POMEZÍ

Tak to by mohla být významná změna po 17 letech od zavedení odbornosti 913. A jak pokračují práce na změnách zákonů, které řeší sociálně zdravotní pomezí?

Pokud by zavedení kombinovaného paušálně výkonového systému úhrad byla významná změna, pak schválení navrhovaných změn zákonů je přímo revoluce. Dne 6.3. jednal na toto téma Podvýbor pro sociálně zdravotní pomezí, dne 13.3. Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody a ve dnech 14.3. a 15.3. proběhlo jednání k vypořádání připomínek po vnějším meziresortním připomínkovém řízení. Musím zopakovat svá slova z pátečního jednání, že se skláním před prací úředníků z obou ministerstev, protože během jednoho roku připravili 3 různé změny zákonů na stejné téma. Bohužel nemůžeme být spokojeni s výsledkem. Poskytovatel ošetřovatelské péče v pobytovém zařízení sociálních služeb se bude muset stát registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb. Zůstane nám sice zachována kontraktační povinnost, ale zdravotní pojišťovna bude moci zvláštní smlouvu vypovědět. V případě, že splní zákonem dané podmínky, nebude muset po dobu 3 let uzavřít novou smlouvu.  

Jaké to jsou podmínky?

Původní návrh počítal s tím, že by zdravotní pojišťovna mohla smlouvu vypovědět, pokud zařízení podstatným způsobem poruší ustanovení smlouvy a pojišťovna tuto výpověď oznámí MPSV a MZ ČR. I na základě našich připomínek došlo k úpravě, kdy se musí jednat o opakované porušování smluvních podmínek a zdravotní pojišťovna musí zajistit jiného poskytovatele ošetřovatelské péče, který bude tuto péči zajišťovat tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví klientů příslušného zařízení. Doba 3 let je podle předkladatelů maximální a zdravotní pojišťovně prý nebude nic bránit v uzavření smlouvy i dříve, ale bude to na jejím rozhodnutí, když zjistí, že zařízení již své chyby napravilo. Na mou otázku, jak to zdravotní pojišťovna zjistí, když nebude mít se zařízením smluvní vztah, mi nebylo odpovězeno.

A jaká jsou další rizika spojená s tímto návrhem změn zákonů?

S ohledem na to, že se zařízení poskytující ošetřovatelskou péči v odbornosti 913 stane registrovaným zdravotnickým zařízením, budeme muset naplňovat všechny zákonné povinnosti dané zákonem o zdravotních službách. Mimo jiné budeme muset naplňovat i personální standard. Pro odbornost 913 se předpokládá, že to bude 1 úvazek sestry S3. Ne všechna zařízení tuto sestru mají. Může také nastat situace, kdy sestra nebo sestry S3 v daném zařízení ukončí pracovní poměr v relativně krátké době a zařízení nebude mít také žádnou. V takovém případě přijde zařízení o registraci a byť bude zaměstnávat třeba dalších 10 či 15 všeobecných sester S2, nebude moci poskytovat ošetřovatelskou péči a bude muset tyto sestry propustit. Další perličkou navrhovaných změn je vyjmutí zdravotnických zaměstnanců z § 115 zákona o sociálních službách, tedy z osob, které poskytují sociální služby. Zdravotničtí zaměstnanci tak nebudou moci poskytovat sociální služby, a tedy vykonávat jakoukoliv jinou než zdravotní péči. Tomu se dle předkladatelů říká společná koordinovaná sociálně zdravotní péče. Domníváme se, že to naopak povede k rozdělení týmů, kdy si každý díky zákonu bude muset „hrát na vlastním písečku“.

Tak to jsou zajímavé, i když neradostné informace. Určitě se jim budeme věnovat v dalším čísle Rezidenční péče. Děkuji vám za rozhovor.   

Lenka Kaplanová